Mongolsko dnes - rychlý rozvoj ekonomiky

  • Mapa Mongolska
    Mapa Mongolska
  • Oyu Tolgoj - ložisko Cu a Au
    Oyu Tolgoj - ložisko Cu a Au
  • Tavan Tolgoj - ložisko koksov. uhlí
    Tavan Tolgoj - ložisko koksov. uhlí
  • Krajina v jižní Gobi
    Krajina v jižní Gobi
  • Ulánbátar - hlavní město
    Ulánbátar - hlavní město
  • Hornické město Baganúr
    Hornické město Baganúr
  • Hnědouhelné ložisko Baganúr
    Hnědouhelné ložisko Baganúr
  • Strategický význam uhlí v j. Mongolsku
    Strategický význam uhlí v j. Mongolsku
  • Území zmapovaná čs. geology
    Území zmapovaná čs. geology
Mongolsko prožívá těžební „boom“


Mongolsko - nerostné suroviny a těžební průmysl

 
     Statisticky zde na jeden kilometr čtvereční připadají ani ne dva lidé, přesto jde o jedno z nejrychleji rostoucích hospodářství na světě. Jen za třetí čtvrtletí minulého roku vykázalo meziroční plus ve výši 20,8 procenta a i jeho další prognózy jsou velmi příznivé. Řeč je o Mongolsku - zemi, která více než 20 let po odloučení od Sovětského svazu dospívá.
     Jejím kapitálem je především nerostné bohatství. Zmapováno je zde na 80 různých druhů surovin, a pokud jde o jejich zásobu, řadí se Mongolsko ve světovém měřítku na desáté místo. Stále větší pozornost mu proto věnují i zahraniční investoři. Podle některých pozorovatelů mezi nimi doslova vypukla "zlatá horečka".
       Investují zde Číňané, Korejci, Japonci, Australané, Kanaďané, Američané i nadnárodní společnosti. Do roku 2015 by výkon těžebního průmyslu měl vrůst z 2,6 miliardy dolarů v roce 2010 na 11,5 miliardy dolarů. Úspěch má ale i své stinné stránky. Z rozmachu zatím profituje jen malá skupina lidí, zhruba třetina obyvatelstva, přesně 35,2 procenta, žije stále pod hranicí chudoby. Vláda chce nyní tuto propast snížit zvýšením státních výdajů.

 

 
Země se  začíná odpoutávat od Číny
 
       Potřebné finance by měly proudit ze zpřístupnění surovin západním investorům. Nerostné zásoby pod zemí se podle agentury Reuters odhadují na 160 miliard tun uhlí, 1,6 miliardy tun železné rudy, 40 milionů tun mědi, 3000 tun zlata a velké zásoby uranu. Mongolsko navíc disponuje kovy vzácných zemin (REE) jako neodym, lanthan a další, které jsou velmi poptávané a využívají se při výrobě například notebooků nebo mobilních telefonů.
       Na celkové průmyslové výrobě se dnes důlní sektor podílí zhruba 60 procenty. Dlouhou dobu přitom tyto poklady skryté v poušti a stepi zůstaly nedotčené. Jednak chyběla potřebná infrastruktura na jejich těžbu, za druhé byly ceny na trhu nízké. S rostoucí poptávkou po nerostných surovinách na světových trzích se ovšem situace změnila.
 
       Díky námluvám se zahraničními investory se Mongolové zároveň snaží se vymanit ze spárů svého silného souseda Číny, dosud hlavního obchodního partnera. V letech 1990 až 2011 na ní připadala téměř polovina (48,3 procenta) všech zahraničních investic v Mongolsku, jednak do "říše středu" stále proudí 85 procent mongolského exportu.
 
       O tom, jak je země atraktivní pro západní mocnosti, svědčí například i fakt, že do této východoasijské země v říjnu přicestovala na státní návštěvu německá kancléřka Angela Merkelová. Učinila tak navzdory tomu, že krize EU byla právě v plném proudu. Spolu s Merkelovou přijeli i zástupci velkých koncernů jako Siemens, RWE či Thyssen-Krupp. Uzavřena byla dohoda o těžbě uhlí v hodnotě jedné miliardy eur, z nížprofitují obě strany. Mongolové se zavázali, že nebudou množstevně vývozy surovin do Německa omezovat, Evropané jim na oplátku mají zprostředkovat potřebné know-how a pomoci s výstavbou infrastruktury.
       Dosud největším projektem v mongolské historii byla v roce 2001 dohoda o měděném a zlatém dole Oyu Tolgoj (Tyrkysový kopec) v poušti Gobi, asi 550 kilometrů jižně od hlavního města Ulánbátaru. Dvoutřetinový podíl v něm získala kanadská společnost Ivanhoe Mines, jejímž akcionářem je nadnárodní těžební gigant Rio Tinto. Investice do projektu mají dosáhnout až pěti miliard dolarů  a s těžbou by se mělo začít příští rok.
 
Tvrdý pád
       Pro Mongolsko nerostné bohatství představuje klíč k jeho dalšímu rozvoji. Díky němu má země možnost konečně se postavit na vlastní nohy. Poté, co se před 21 lety rozpadl Sovětský svaz, nejdříve nastaly těžké časy - podobně jako mnoho jiných zemích bývalého komunistického bloku Mongolsko ztratilo hlavního obchodního partnera. Ekonomika tehdy upadla do hluboké krize. Exporty v prvních třech letech klesly o polovinu, investice dokonce o 70 procent. Pro třímilionové obyvatelstvo to znamenalo více chudoby.
 
       Počátkem nového tisíciletí ovšem s rozmachem poptávky po nerostných surovinách - a především jejich velké spotřebě v Číně - nastala nová éra. Ekonomika v posledních letech zpravidla neustále rostla vysokým tempem, a na výjimku v roce 2009. Tehdy v důsledku celosvětové krize na finančních trzích hrubý domácí produkt zaznamenal pokles o 1,3 procenta.
        Z tohoto pádu se ale Mongolové rychle vzpamatovali. Už v roce 2010 hrubý domácí produkt vzrostl o 6,4 procenta, pro rok 2011 experti Mezinárodního měnového fondu dokonce počítají s plusem ve výši 16,9 procenta. Tím se Mongolsko řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa. Nicméně je nutno zohlednit výchozí nízkou úroveň. Výše hrubého domácího produktu v roce 2011 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) činila 8,7 miliardy dolarů.
 
Rozvoj stavebnictví a značkové obchody.
        "Mongolsko je skutečně země možností," míní také Howard Lambert, šéf korporátního bankovnictví společnosti ING v Mongolsku. "Finanční infrastruktura zde neexistuje, proto máme možnost podílet se na její výstavbě. Namísto toho, abych seděl v kanceláři v Londýně a točil jedním kolečkem, tak zde můžu postavit celý stroj. Každý den vidím nové budovy, rozvoj jde dále. Lidé zde kupují sportovní auta, aniž by na to byly silnice," dodává v rozhovoru pro Wall Street Journal.
         Rozmach je vidět i v ulicích Ulánbátaru, kde žije asi polovina obyvatel země. Nové budovy zde vyrůstají rychlým tempem a své butiky mezi nimi otevřely značky, jako je Louis Vuitton, Burberry, Armani či Hugo Boss.
        Vláda teď hledá cestu, jak nabyté bohatství zpřístupnit všem. Příští rok plánuje dát každému Mongolovi akcie uhelné firmy Erdenes Tavan Tolgoj v hodnotě tří set dolarů. Ložisko Tavan Tolgoj v jižním Mongolsku patří mezi desítku největších na světě a zásoby koksovatelného černého uhlí v něm se odhadují na více nežžšest miliard tun.
        Ruku v ruce s rychlým růstem ekonomiky však přichází zejména hrozba přehřátí. Zástupci MMF proto již nyní varovně zdvihají prst a mongolskou vládu nabádají k větší opatrnosti. Zkrotit by měla mimo jiné výdaje státního rozpočtu, které jen loni vzrostly o 50 procent. Jejich expanze posiluje inflaci. Ta by již letos mohla dosáhnout přes 18 procent.
 
 Dle údajů MMF a časopisu EKONOM 1/2012

 


 

Významný podíl československých geologů na rozvoji těžebního průmyslu Mongolska
 
      Spolupráce ČSSR a Mongolské lidové republiky v oblasti geologie začala na žádost mongolské strany podpisem mezivládní dohody 18.7.1963. Na základě tohoto dokumentu zorganizovala ČSSR na své náklady v letech 1964 – 1980 celkem 3 národní geologické expedice, které zmapovaly téměř polovinu území Mongolska (viz. mapaka v galerii):
 
1. geologická expedice (1964 – 1968) – výsledkem její činnosti byl ojedinělý objev světového významu - ložisko Cu (Mo) rud Erdenet, které z hlediska   objemu  zásob (4 mil. tun Cu) patří mezi 5 největších ložisek na světě a je největší v Asii. Pouze pro zajímavost, zprávy předchozích sovětských geologických expedic označily tuto lokalitu za „neperspektivní mineralogický výskyt“. V roce 1969 nabídla mongolská vláda toto ložisko ČSSR k exploataci, díky politickým tlakům té doby ČSSR oficiálně oznámila, že o ložisko nemá zájem. V polovině 70. let zahájil těžbu ložiska a úpravu rud společný mongolsko-ruský společný podnik „Erdenet-GOK“. Produkce tohoto podniku tvořila dlouhá léta více než 50% HDP Mongolska.
 
2. geologická expedice (1970-1974) – zpracovávala oblast pohoří Chentej se zaměřením na průzkum rozsypových ložisek Sn a W rud.
 
3. geologická expedice (1975-1980) – pro její činnost bylo vyčleněno území středního Mongolska.
Práce probíhaly na prospekci Cu-rud v širším okolí Erdenetu (oblast Barun Buren), byla objevena ložiska wolframitu (Ongon-Chajrchan) a fluoritu (Čuluut Cagaan Del)
 
1980 – začal pracovat společný mongolsko-československý podnik„Mongolčechoslovakmetall“.
Tento podnik průmyslově těžil fluorit na ložisku Čuluut Cagaan Del, cínové koncentráty na lokalitě Modoto a měl vlastní závod „Geologická expedice“, která prováděla pomocí několika terénních skupin geologický průzkum nadějných lokalit: Barun Buren, Ongon-Chajrchan a Chužichán. Po r. 1990 činnost podniku postupně upadala, v nedávné době byl podnik převeden na akciovou společnost a podíly české i mongolské strany zprivatizovány.
 
1975 -1990 – v tomto období pracovali českoslovenští geologové i v rámci tzv. „Mezinárodní geologické expedice“ (MGE) členských zemí RVHP na území MoLR. MGE měla několik terénních skupin, které objevily: ložisko fluoritu Serven, polymetalické ložisko Undurcagaan a ložisko barevných kovů s vysokými obsahy stříbra – Umnudelger.
 
Po roce 1990 byla zahájena již značně omezená činnost českých geologů v rámci programu českého vládního programu zahraniční rozvojové spolupráce (geologické mapování: Geomin Jihlava, Česká geologická služba).
 
 

 

Nová etapa intenzivnější činnosti českých geologů by mohla být znovu zahájena v souvislosti s probíhajícím „těžebním boomem“ – z mongolské strany je o „comeback“ českých geologů a těžařů velký zájem.